Na finančních trzích v měsíci červenci došlo k mírnému oživení. Na americkém akciovém trhu zhodnotilo z hlavních sektorů nejvíce cyklické spotřební zboží a dobře si vedly i informační technologie. Dařilo se také průmyslu. Dobré výsledky přinesly akcie amerického výrobce elektromobilů Tesla. Lehce nadprůměrnou výkonnost měl i bankovní sektor, kde si nejlépe vedly banky Citigroup a Goldman Sachs. To se pozitivně odrazilo i na indexu S&P 500, který za měsíc červenec posílil o 9,11 %. Podobný růst zažil i evropský akciový index EUROSTOXX50, který posílil o 7,33 %, a to díky nadprůměrnému růstu průmyslu. Pozitivní dopad mělo opětovné zprovoznění plynovodu Nordstream 1, i když jen na část jeho kapacity, a nenaplnili se tak obavy z úplného zastavení dodávek plynu do Evropy.

Na trhu komodit sice ropa Brent zakončila měsíc červenec minimálním nárůstem, a to o 0,9 %, nicméně hned v srpnu začala klesat, a to z obav možného upadnutí významných vyspělých ekonomik do recese. Obavy budí i slabý růst HDP Číny. Výraznějšímu propadu však bude bránit omezená produkční kapacita předních členů OPEC, zejména Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů. U ceny zlata se projevil díky aktivitám centrálních bank menší globální strach z inflace a jeho cena tak poklesla o 1,58 %.

Na trhu kryptoměn se v červenci potvrdila vysoká volatilita těchto digitálních měn. Zatímco v červnu nejznámější kryptoměna Bitcoin zaznamenala ztrátu skoro 38 %, tak za měsíc červenec vyrostla o 16,83 %. Ještě větší výkyv zaznamenala druhá nejznámější kryptoměna Ethereum, která v měsíci červnu ztratila skoro 45 % a v červenci naopak získala 57,21 %. 

Česká národní banka na svém posledním zasedání nezvedla základní repo sazbu, a ta tak zůstala na sedmi procentech. Bankovní rada jednala poprvé pod vedením nového guvernéra Aleše Michla, který se vyjadřoval proti zvyšování sazeb. Po sedmi nadstandardních zvyšování sazeb tak poprvé došlo k ponechání sazby na stejné úrovni. Změnu postoje centrálních bankéřů by mohlo způsobit přerušení dodávek plynu z Ruska. To by vedlo ke skokovému nárůstu cen nejen plynu, ale i elektřiny a ropy. Došlo by tak k rapidní akceleraci inflace.
Bankovní rada současně na svém zasedání rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Ve své prognóze Česká národní banka předpokládá průměrný kurz koruny v letošním roce 24,80 koruny za euro. Příští rok by měl být kurz koruny za euro 25,70. K dosažení těchto cílů bude muset Česká národní banka masivně intervenovat a ze svých devizových rezerv nakupovat korunu.

Český statistický úřad zveřejnil meziroční inflaci, která dosáhla za měsíc červenec hodnoty 17,5 %. Dochází tak k jejímu opětovnému nárůstu. Růst nákladů pro firmy a domácnosti povede nepochybně k omezení poptávky ze strany domácností. Na straně firem bude docházet k dramatickým úsporným opatřením s možným propouštěním zaměstnanců a zvýšením nezaměstnanosti.

Index dostupnosti bydlení, který vyjadřuje v procentech kolik činní splátka hypotéky k čistým měsíčním příjmům domácnosti se z červnové hodnoty 69,93 % zvýšil na červencové maximum 71,24 %. Tyto údaje nejsou moc potěšující pro Čechy, kteří historicky preferují bydlení ve vlastním, což potvrzují i data z Eurostatu. Podle nich v nájmu bydlí 21 procent Čechů, evropský průměr je 30 procent. S tím jak se snižuje dostupnost bydlení bude se muset v budoucnu stále více lidí spokojit s nájemním bydlením.